Jednou v angličtině jsme měli za úkol napsat sonet jako psal Shakespeare. Vzhledem k tomu, že nejsem zrovna dobrý angličtinář, není to uplně nejlepší, ale i přesto bych se s vámi o to ráda podělila a znala váš názor. :)

Walking down the street in dark night in rain,
quiet clatter of heels on remate side walks.
Big sadness and dark thoughs absorb my brain,
silence destroyed me and I miss our talks.

I remember our day together,
when we both lying on the meadow.
I was hoping it would be forever,
but you have gone and left there a shadow.

We finally went their own other way,
now we both ourselves on the other side.
But once we meet again in the right day,
you told me you were coming but you lied.

I'm sorry that it will never again,
it is time that we both started again...

Vyoralová Vanda

 ... a pak její duši obklopil zmatek z masového trhu a šíleného lidského chaosu v supermarketu, lide všude okolo byli natolik zaměstnáni dohady o koupi zboží, že si nevšimli jejího těla kráčejícího bezmyšlenkovitě mezi nimi

Skleněná vrátka do jiných světů,

vidíš přes ně stromy plné květů,
lidé kráčí po tomhle krásném světě,
a ty za oknem zíráš na modré nebe.

Když počasí není dvakrát skvělé,
sleduješ jak je vše najednou bledé,
skrz okna vidíš krásy venku,
díváš se zevnitř s čajem v hrnku.

Stromy pokryté bělavým sněhem,
skrz okno se zapáleným krbem,
sedíš doma s teplou kávou,
a za oknem děti si hrajou.

Díky skleněným vrátkům ven,
sleduješ zahradu a žiješ si svůj sen.